|
|
Lidová píseň a rozvíjení rytmického cítění v mateřské škole
CHALOUPKOVÁ, Lenka
Cílem práce je vytvořit na základě lidových písní program rozvoje rytmického cítění využitelný v mateřské škole. Teoretická část pojednává o lidové písni a jejím významu v předškolním vzdělávání, rytmickém cítění jako jedné z hudebních schopností, ontogenetickém vývoji rytmického cítění a možnostech jeho podpory. Jedna z podkapitol je věnována vhodným metodám a formám předškolního vzdělávání. V praktické části je vytvořen na základě lidových písní program vhodných činností pro rozvíjení rytmického cítění s postupně se zvyšující náročností. Důraz je kladen na využití vhodných metod a forem vzdělávání. Program je ověřen ve třídě v mateřské škole a evaluován. Je využita metoda pozorování a testu rytmického cítění u vybrané skupiny dětí před začátkem a po ukončení programu. V závěru je uvedeno doporučení pro využití programu v praxi.
|
|
| |
|
|
Porovnání hudební složky Metody dobrého startu v české a polské verzi
Březinová, Paulina Natalia ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je porovnání hudební složky v polské a české verzi Metody dobrého startu. Teoretická část práce se věnuje podrobné charakteristice metody, historii a rozšíření Metody dobrého startu v Polsku a v České republice. Sleduje společné rysy a odlišnosti obou verzí metody. Zabývá se úlohou hudby a hudebních činností v Metodě dobrého startu a ve výchovně-vzdělávacím procesu. Přihlíží k zvláštnostem psychomotorického a hudebního vývoje dětí předškolního věku. Praktická část bakalářské práce se věnuje porovnání hudební složky v polské a české verzi metody se zvláštním zřetelem na problém slaďování rytmických složek s pohybem dětské ruky při kreslení grafického vzoru. Využívá k tomu podrobnou analýzu hudebních faktorů písní předložených v polské verzi Metody dobrého startu. V komparaci používá závěry Mileny Kmentové z její výzkumu hudební složky české verze metody. Sleduje a porovnává rytmickou strukturu a tempo písní vzhledem k předkládaným grafickým vzorům v obou verzích metody. Porovnává využití lidových a autorských písní v české a polské verzi Metody dobrého startu. Z provedeného výzkumu vyplývá závěr, že polská verze Metody dobrého startu, která ve velké míře využívá autorské písně, lépe vyhovuje požadavkům a cílům metody a je lépe použitelná v pedagogické praxi. Bakalářská...
|
|
|
Netradiční hudební nástroje a jejich využití v mateřské škole pro rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku
VAŇKOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se věnuje tématu Netradiční hudební nástroje a jejich využití v mateřské škole pro rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku. V teoretické části se práce zaměřuje na současné pojetí hudebního vzdělávání vzhledem k potřebám předškolního věku a z hlediska podmínek dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Práce bere ohled na charakteristické vývojové zvláštnosti a rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností dítěte. Je zde zaznamenáno, jakým způsobem hudba ovlivňuje osobnost dítěte a jeho vývoj. Dále jsou systematizovány tradiční a netradiční dětské hudební nástroje a jsou zařazeny do kontextu Orffovy metody. V praktické části je vytvořen program pro seznámení s hrou na netradiční hudební nástroje ověřený v praxi mateřské školy. Jsou zde zkoumány výhody a nevýhody spojené s výrobou a využitím netradičních hudebních nástrojů. Program je rozdělen do deseti lekcí podle daného témat vycházejících z TVP mateřské školy, dále je zde podrobně popsána výroba hudebního nástroje, motivace a realizace činnosti. Na závěr každé lekce je popsána reflexe s dětmi a sebereflexe učitelky.
|
|
|
Netradiční hudební nástroje a jejich využití v hodině hudební výchovy
Pavlíčková, Jana ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce Netradiční hudební nástroje a jejich využití v hodině hudební výchovy se zabývá podomácku vyrobenými nástroji a předměty všedního dne a jejich využitím k elementárním hudebním činnostem. Kapitola o hudebních nástrojích se snaží systemizovat netradiční hudební nástroje a dát je do kontextu tradičních a dětských hudebních nástrojů. Uvádí několik příkladů podomácku vyrobených nástrojů. Dále jsou zkoumány výhody a nevýhody spojené s výrobou a využíváním takových nástrojů, přičemž jsou zohledňována různá kritéria (hledisko dostupnosti, psychologicko-pedagogické hledisko apod.). Práce klade důraz na orffovskou pedagogiku, která se může stát základem pro práci s netradičními hudebními nástroji. V závěru práce jsou uvedeny různé aktivity a hry k rozvoji hudebních schopností (především rytmického cítění) za použití netradičních hudebních nástrojů.
|
|
|
Ověření rytmických schopností u vysokoškolských studentů v oblasti vzdělávání tělesná výchova a sport
Kašparová, Alena ; Novotná, Viléma (vedoucí práce) ; Pelclová, Jana (oponent) ; Kyselovičová, Oľga (oponent)
Práce se zabývá vytvořením testové baterie pro posouzení rytmického cítění u vysokoškolských studentů v oblasti vzdělávání Tělesná výchova a sport. Takové testy totiž hudebně-sportovní praxe postrádá a doposud je nucena využívat pouze testy koncipované pro hudební oblast. Nové testy svou strukturou odpovídají charakteristice rytmického cítění z pohledu hudební psychologie. Testy jsou rozděleny do tří oddílů, kterými jsou Percepční dovednosti a činnosti (položky 1 až 18), Reprodukční dovednosti a činnosti (položky 19 až 27) a Produkční dovednosti a činnosti (položka 28). Pro statistické zpracování byla použita klasická teorie testu (faktorová analýza) i teorie odpovědi na položku (dvou-parametrický model). Součástí metod byl i výpočet reliability a validity testu. Očekávané zamítnutí navržené hypotézy se potvrdilo jak u klasické teorie testu, tak u teorie odpovědi na položku. Výjimkou byl model 4, jehož fit indexy (zejména TLI = 0,537) však ukazovaly spíše nedostatek důkazů na zamítnutí hypotézy než na perfektní shodu modelu s daty. Cílem bylo sestavit a otestovat modely, jejichž shoda s daty bude nejlepší. Nejpříznivější shoda byla u modelů č. 1 a 5. Model 1 [CFI = 0.927, TLI=0.916, SRMR = 0.09, RMSEA (5 %) = 0.03, RMSEA (95 %) = 0.059], jehož struktura odpovídala navržené testové baterii,...
|
|
| |
|
|
Ověření rytmických schopností u vysokoškolských studentů v oblasti vzdělávání tělesná výchova a sport
Kašparová, Alena ; Novotná, Viléma (vedoucí práce) ; Pelclová, Jana (oponent) ; Kyselovičová, Oľga (oponent)
Práce se zabývá vytvořením testové baterie pro posouzení rytmického cítění u vysokoškolských studentů v oblasti vzdělávání Tělesná výchova a sport. Takové testy totiž hudebně-sportovní praxe postrádá a doposud je nucena využívat pouze testy koncipované pro hudební oblast. Nové testy svou strukturou odpovídají charakteristice rytmického cítění z pohledu hudební psychologie. Testy jsou rozděleny do tří oddílů, kterými jsou Percepční dovednosti a činnosti (položky 1 až 18), Reprodukční dovednosti a činnosti (položky 19 až 27) a Produkční dovednosti a činnosti (položka 28). Pro statistické zpracování byla použita klasická teorie testu (faktorová analýza) i teorie odpovědi na položku (dvou-parametrický model). Součástí metod byl i výpočet reliability a validity testu. Očekávané zamítnutí navržené hypotézy se potvrdilo jak u klasické teorie testu, tak u teorie odpovědi na položku. Výjimkou byl model 4, jehož fit indexy (zejména TLI = 0,537) však ukazovaly spíše nedostatek důkazů na zamítnutí hypotézy než na perfektní shodu modelu s daty. Cílem bylo sestavit a otestovat modely, jejichž shoda s daty bude nejlepší. Nejpříznivější shoda byla u modelů č. 1 a 5. Model 1 [CFI = 0.927, TLI=0.916, SRMR = 0.09, RMSEA (5 %) = 0.03, RMSEA (95 %) = 0.059], jehož struktura odpovídala navržené testové baterii,...
|
|
|
Hudební činnosti v rozvoji grafomotoriky
Nevoralová, Eva ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Volavá, Iva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky dětí na konci předškolního období. Teoretická část se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Analyzuje hudební aspekt české verze Metody dobrého startu. Praktická část obsahuje vlastní lekce pro rozvoj grafomotoriky inspirované Metodou dobrého startu, ve kterých hrají ústřední roli hudební činnosti. Jsou popsány cíle, metody a průběh terénního výzkumu v přípravných třídách základní školy. Součástí výzkumu byl i základní výzkum vžitého tempa dvou písní z Metody dobrého startu. KLÍČOVÁ SLOVA Metoda dobrého startu, hudební činnosti, hudební schopnosti, hudební dovednosti, grafomotorika, jemná motorika, hrubá motorika, rytmické cítění
|
|
|
Netradiční hudební nástroje a jejich využití v hodině hudební výchovy
Pavlíčková, Jana ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce Netradiční hudební nástroje a jejich využití v hodině hudební výchovy se zabývá podomácku vyrobenými nástroji a předměty všedního dne a jejich využitím k elementárním hudebním činnostem. Kapitola o hudebních nástrojích se snaží systemizovat netradiční hudební nástroje a dát je do kontextu tradičních a dětských hudebních nástrojů. Uvádí několik příkladů podomácku vyrobených nástrojů. Dále jsou zkoumány výhody a nevýhody spojené s výrobou a využíváním takových nástrojů, přičemž jsou zohledňována různá kritéria (hledisko dostupnosti, psychologicko-pedagogické hledisko apod.). Práce klade důraz na orffovskou pedagogiku, která se může stát základem pro práci s netradičními hudebními nástroji. V závěru práce jsou uvedeny různé aktivity a hry k rozvoji hudebních schopností (především rytmického cítění) za použití netradičních hudebních nástrojů.
|
host ::
RSS.